Odborné texty o úschově zdrojových kódů, softwarovém právu a IT zakázkách.
Deset dílů, které vás provedou úschovou zdrojových kódů od prvních otázek až po regulaci, ověřování depozitu a nejčastější námitky.
Firma s miliardovou valuací a Microsoftem mezi investory zkrachovala během jediného týdne. Její zákazníci přišli o aplikace, data i podporu. Mohlo se to stát komukoli z nich připravit — a stejná past čeká na každou firmu, která stojí na softwaru jediného dodavatele.
Číst článek 2. dílDodavatel nechce vydat zdrojové kódy z ruky, protože jsou jeho rodinným stříbrem. Vy je nechcete nechat jen v jeho rukou, protože jsou vaší existenční pojistkou. Úschova zdrojových kódů je mechanismus, který tenhle spor řeší ke spokojenosti obou stran — když se nastaví správně.
Číst článek 3. dílÚschova zdrojových kódů je přesně tak dobrá, jak dobře jsou napsané podmínky jejich vydání. Vágní formulace znamená měsíce sporů ve chvíli, kdy potřebujete jednat během dnů. Tady je devět situací, které by vaše smlouva měla pokrývat — a chyby, které se v praxi opakují nejčastěji.
Číst článek 4. dílPraha zaplatila za projekt Opencard přes 1,7 miliardy korun a léta nemohla z područí jediného dodavatele. Nejvyšší správní soud mezitím v jiné kauze vyslal dodavatelům softwaru jasný vzkaz: kdo nechce poskytovat zdrojové kódy, nemůže si stěžovat, že ho zadavatelé vyřazují ze soutěží. Co z toho plyne pro každého, kdo nakupuje software?
Číst článek 5. dílOd ledna 2025 platí pro finanční sektor evropské nařízení DORA. Jedna z jeho povinností zní nenápadně: mít strategii ukončení vztahu s IT dodavatelem. Háček je ve třech slovech, která nařízení dodává — komplexní, zdokumentovaná, otestovaná. Věta ve smlouvě nestačí. A pokuty jdou do desítek milionů.
Číst článek 6. dílOd 1. listopadu 2025 platí zákon č. 264/2025 Sb., který do českého práva přenáší směrnici NIS2. Dopadá na tisíce firem, které dosud žádnou kybernetickou regulaci neřešily — a jedním z jeho pilířů je řízení dodavatelského řetězce. Otázka „co uděláme, když náš softwarový dodavatel selže“ se tím mění z dobré praxe na zákonnou povinnost s osobní odpovědností vedení.
Číst článek 7. dílSoftware už nemáte u sebe. Máte ho u někoho jiného — a s ním i svá data a svůj provoz. Co se stane, když ten někdo jiný zmizí? Klasická úschova zdrojového kódu vám u cloudové služby nepomůže. Potřebujete víc: depozit, ze kterého se dá služba znovu postavit, a ideálně i plán, jak ji mezitím udržet v běhu.
Číst článek 8. dílU běžného softwaru platí: kdo má zdrojový kód, dokáže program obnovit. U umělé inteligence to neplatí. Skutečná hodnota AI řešení se skrývá v natrénovaném modelu, v datech a v logice, jak se s nimi pracuje — a samotný kód je jen malá část celku. Vzniká proto nová disciplína: AI escrow. A trh, kde miliardové startupy padají během týdnů, jí dává za pravdu.
Číst článek 9. dílNejhorší okamžik, kdy zjistit, že depozit je k ničemu, je ten, kdy ho otevíráte v krizi. Neúplný balík souborů, chybějící knihovny, verze stará dva roky. Ověření obsahu úschovy je to, co odděluje skutečnou pojistku od pocitu bezpečí — a je to také část, na které se nejčastěji šetří. Chybně.
Číst článek 10. dílKaždý, kdo o úschově zdrojových kódů mluví s firmami, slyší pořád stejné námitky. Znějí rozumně — přesně do chvíle, než se nad nimi člověk zamyslí. Tady je sedm nejčastějších mýtů a to, co z nich zbude po bližším pohledu.
Číst článekTexty našich advokátů o softwarovém právu, licencování a veřejných IT zakázkách.
Ve Spojených státech má 80 % společností z tzv. TOP1000 alespoň jednu úschovu zdrojových kódů (source code escrow) svého klíčového softwaru. U nás je využití této služby prakticky nulové, přestože její smysl je určitě obrovský. Naše advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., která se specializuje na oblast informačních technologií, proto vytvořila pro účely escrow projekt USCHOVY.cz.
Číst na pravoit.czAť už je předmětem smlouvy vytvoření počítačového programu či databáze (dále softwaru) zhotovitelem na objednávku, nebo dochází k implementaci již hotového systémového či aplikačního softwaru, užije se na tento vztah smluvní typ smlouvy o dílo. Jak vyplyne z textu tohoto článku, smluvní strany by měly věnovat zvýšenou pozornost úpravě i samotné realizaci předání softwaru, případně jiného sjednaného plnění.
Číst na pravoit.czV rámci svých přednášek s tématikou softwarových smluv se v souvislosti s veřejnými IT zakázkami často setkávám s otázkami na možné pochybení zadavatele při definici požadavků na typ licence, pochybení při vymezení funkcí softwaru, problematický požadavek na neomezenou odpovědnost za škodu či požadavky na customizaci či servis softwaru.
Číst na pravoit.czImplementovaný software může z právního pohledu být licenčně snadno uchopitelný nebo naopak velmi komplikovaný. Upravit licenční práva u softwaru, jehož součástí není jiný software nebo který není nutně propojen s jiným softwarem, je poměrně velmi jednoduché. Komplikace mohou nastat, pokud předmětem smlouvy je softwarový celek tvořený vlastním i cizím softwarem, ať už aplikačním, databázovým, či jiným.
Číst na pravoit.czJednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) je jedním z druhů zadávacího řízení, jehož podmínky užití jsou velmi omezené a při jehož použití je vyloučena transparentnost zadání veřejné zakázky. JŘBU u veřejných zakázek, zejména nadlimitních, by mělo být výjimkou při splnění přísných požadavků zákona. U veřejných zakázek na informační technologie se lze často z důvodů nastavení licenčních podmínek setkat se situací označovanou jako tzv. vendor lock-in.
Číst na pravoit.czV praxi se pravidelně setkáváme s požadavkem objednatele SW na dodavatele, aby současně s předáním SW předal i zdrojové kódy a dokumentaci k nim. Důvodem tohoto požadavku je obava objednatele, že v budoucnu může dojít k problémům, ať už v rámci dalšího rozvoje SW nebo při poskytování servisní činnosti, tj. odstraňování vad.
Číst na pravoit.cz